Zákoník práce » HLAVA V - PŘÍSTUP K NADNÁRODNÍM INFORMACÍM

PŘÍSTUP K NADNÁRODNÍM INFORMACÍM

Paragrafy:   § 288   § 289   § 290   § 291   § 292   § 293   § 294   § 295   § 296   § 297   § 298   § 299  

§ 288

(1) Právo zaměstnanců zaměstnavatelů s působností na území členského
státu Evropské unie na nadnárodní informace a projednání se uskutečňuje
ujednaným postupem pro nadnárodní informace a projednání nebo
prostřednictvím evropské rady zaměstnanců. Evropská rada zaměstnanců se
ustavuje na základě ujednání vyjednávacího výboru s ústředím nebo podle
§ 296. Zaměstnavatel s působností na území členských států Evropské
unie je povinen vytvořit na svůj náklad podmínky pro ustavení a řádnou
činnost vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo jiný
ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání, zejména hradit
náklady na organizování schůzí, tlumočení, cestovné a ubytování členů
související s jejich řádnou činností a náklady na 1 odborníka, pokud
není s ústředím dohodnuta úhrada dalších nákladů.

(2) Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání podle tohoto
zákona se vztahuje

a) na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů s působností na území
členského státu Evropské unie se sídlem v České republice,

b) na organizační složky zaměstnavatele s působností na území členského
státu Evropské unie umístěné v České republice ^80),

c) na reprezentanty zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s
působností na území členských států Evropské unie podle § 289 odst. 2,
kteří mají sídlo v České republice, pokud není v tomto zákoně dále
stanoveno jinak.

(3) Členským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský stát
Evropské unie.

(4) Zaměstnavatelem s působností na území členských států Evropské unie
se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, který má alespoň 1 000
zaměstnanců v členských státech a alespoň ve 2 členských státech po 150
zaměstnancích.

(5) Skupinou zaměstnavatelů s působností na území členských států
Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí více zaměstnavatelů
spojených jedním řídícím zaměstnavatelem, která splňuje alespoň tyto
požadavky:

a) 1 000 zaměstnanců ve všech členských státech,

b) 2 zaměstnavatelé mají sídlo nebo umístěnou organizační složku ve 2
různých členských státech a

c) 2 zaměstnavatelé ve 2 různých členských státech zaměstnávají každý
alespoň 150 zaměstnanců.

§ 289

(1) Řídícím zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí
zaměstnavatel, který může přímo nebo nepřímo řídit jiného nebo jiné
zaměstnavatele skupiny zaměstnavatelů (řízený zaměstnavatel).
Rozhodující pro určení, zda se jedná o řídícího zaměstnavatele, jsou
právní předpisy členského státu, podle kterého byl zaměstnavatel s
působností na území členského státu Evropské unie založen. Nebyl-li
zaměstnavatel s působností na území členských států Evropské unie
založen podle právních předpisů členského státu, jsou rozhodující pro
určení, zda se jedná o řídícího zaměstnavatele, právní předpisy
členského státu, na jehož území má sídlo nebo je umístěn reprezentant
tohoto zaměstnavatele, a není-li reprezentant určen, jsou rozhodující
právní předpisy členského státu, na jehož území má sídlo nebo je
umístěno ústředí zaměstnavatele, který zaměstnává nejvíce zaměstnanců.
Za řídícího se považuje zaměstnavatel, který ve vztahu k jinému
zaměstnavateli skupiny zaměstnavatelů přímo nebo nepřímo

a) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo
dozorčího orgánu tohoto zaměstnavatele,

b) disponuje většinou hlasovacích práv u tohoto zaměstnavatele, nebo

c) vlastní většinový podíl na základním kapitálu tohoto zaměstnavatele,

pokud se neprokáže, že jiný zaměstnavatel ve skupině zaměstnavatelů má
vliv silnější. Jestliže ve skupině zaměstnavatelů existuje více
zaměstnavatelů, kteří splňují tyto požadavky, řídící zaměstnavatel se
určí podle těchto požadavků v pořadí uvedeném ve větě druhé. Pro tento
účel práva řídícího zaměstnavatele týkající se hlasování a jmenování
zahrnují též práva jakýchkoli řízených zaměstnavatelů a práva všech
osob nebo orgánů, které jednají jménem řídícího zaměstnavatele nebo
řízeného zaměstnavatele. Za řídícího zaměstnavatele se však nepovažuje
zaměstnavatel ve vztahu k jinému zaměstnavateli, v němž má účast podle
článku 3 odst. 5 písm. a) nebo c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne
20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků ("nařízení ES o
spojování"). Toto ustanovení se nepoužije na právní vztahy vzniklé v
případě insolvenčního řízení ^21a).

(2) Ústředím se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel s
působností na území členských států Evropské unie a řídící
zaměstnavatel ve skupině zaměstnavatelů s působností na území členských
států Evropské unie. Nemá-li ústředí sídlo v členském státu, považuje
se pro účely tohoto zákona za ústředí reprezentant jmenovaný ústředím.
Není-li tento reprezentant jmenován, považuje se za ústředí
zaměstnavatel s největším počtem zaměstnanců v členských státech.

(3) Informace a projednání se týkají jen zaměstnavatelů se sídlem nebo
umístěním organizační složky v členském státu, pokud není ujednán širší
rozsah.

(4) Počet zaměstnanců se pro tyto účely stanoví jako průměrný počet
zaměstnanců během předchozích 2 let ode dne podání žádosti nebo
zahájení jednání ústředím podle § 290 odst. 2. Ústředí je povinno
zaměstnancům nebo jejich zástupcům poskytnout informace o celkovém
počtu zaměstnanců a jejich složení pro účely zjištění, zda je možno
ustavit evropskou radu zaměstnanců, nebo jiný postup pro nadnárodní
informace a projednání. Zaměstnanci nebo jejich představitelé mohou
požádat o tyto informace svého zaměstnavatele, který je povinen je
získat od ústředí.

(5) Pro členy vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo
zástupce zaměstnanců podle jiného ujednaného postupu, jakož i pro
zaměstnavatele platí § 276 odst. 2, 3 a 4, pokud ujednání o evropské
radě zaměstnanců nebo ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace
a projednání nebo úprava členského státu, v němž má sídlo ústředí,
nestanoví výhodnější podmínky.

§ 290

(1) Vyjednávací výbor se ustavuje, aby za zaměstnance vyjednával s
ústředím o ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců nebo jiný
postup pro nadnárodní informace a projednání.

(2) Jednání o ustavení vyjednávacího výboru zahájí ústředí z vlastní
iniciativy nebo na písemnou žádost alespoň 100 zaměstnanců alespoň ze 2
zaměstnavatelů umístěných nejméně ve 2 různých členských státech nebo
na písemnou žádost jejich zástupců.

(3) Vyjednávací výbor je složen nejméně ze 3 a nejvíce z 18 členů;
počet 18 členů může být překročen jen tak, aby každý členský stát, na
jehož území má zaměstnavatel s působností na území Evropské unie své
sídlo nebo umístění organizační složky, byl zastoupen jedním členem.
Členy vyjednávacího výboru jsou zaměstnanci zaměstnavatele nebo skupiny
zaměstnavatelů působících na území členských států Evropské unie.
Zaměstnanci zaměstnavatele z území každého členského státu, v němž má
zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů s působností na území
členských států Evropské unie sídlo nebo umístění organizační složky,
jsou zastoupeni jedním členem. Další člen je vyslán za zaměstnance
zaměstnavatele z území každého členského státu, kde je alespoň 25 %
zaměstnanců, další 2 členové za zaměstnance zaměstnavatele z území
každého členského státu, kde je alespoň 50 % zaměstnanců, a 3 další
členové za zaměstnance zaměstnavatele z území každého státu, kde je
alespoň 75 % všech zaměstnanců. Má-li ústředí sídlo v jiném členském
státu, použijí se pro zastoupení dalších členů předpisy tohoto státu.

(4) Členy vyjednávacího výboru za zaměstnance v České republice jmenují
zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo
nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, zvolí si
zaměstnanci tohoto zaměstnavatele zástupce, který se za ně účastní
společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí
poměrně podle počtu zaměstnanců, za které zástupce zaměstnanců jedná.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, platí § 286
odst. 2 obdobně. Působí-li u zaměstnavatele po přechodnou dobu odborová
organizace a rada zaměstnanců, členy vyjednávacího výboru jmenuje
odborová organizace. Není-li nutné společné zasedání, postupuje se
obdobně při jmenování nebo volbě člena vyjednávacího výboru.

(5) Ustanovení odstavce 4 platí i v případě, kdy je v České republice
umístěna pouze organizační složka zaměstnavatele s působností na území
členských států Evropské unie.

§ 291

(1) Vyjednávací výbor doručí zaměstnavateli a ústředí informaci o
jmenovaných a zvolených členech. Ústředí svolá ustavující schůzi
vyjednávacího výboru bez zbytečného odkladu po tom, kdy je mu tato
informace doručena. Na ustavující schůzi si vyjednávací výbor zvolí
předsedu. Před každým jednáním s ústředím má vyjednávací výbor právo
sejít se na odděleném zasedání. Jestliže je to nezbytně nutně třeba,
může si k jednání přizvat odborníky.

(2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vyjednávací výbor
přijímá usnesení většinou všech hlasů všech členů.

(3) Jednání mezi ústředím a vyjednávacím výborem, evropskou radou
zaměstnanců a orgánem zabezpečujícím jiný postup pro nadnárodní
informace a projednání musí být vedeno s cílem dosáhnout shody.

(4) Místa a data společných jednání jsou předmětem ujednání mezi
vyjednávacím výborem a ústředím. O místu a datu společných jednání
informuje ústředí zaměstnavatele. Náklady na činnost vyjednávacího
výboru hradí zaměstnavatel.

§ 292

Vyjednávací výbor se může usnést nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů
všech svých členů, že vyjednávání nebude zahájeno nebo že zahájené
jednání bude ukončeno. Sepíše o tom zápis, který podepíší všichni
členové vyjednávacího výboru. Stejnopis zápisu zašle výbor ústředí,
které o této skutečnosti informuje zaměstnavatele a zaměstnance nebo
jejich zástupce. Nová žádost podle § 290 odst. 2 může být podána
nejdříve za 2 roky po tomto usnesení, pokud ústředí a vyjednávací výbor
neujednají kratší dobu.

§ 293

(1) Ústředí a vyjednávací výbor si mohou ujednat, že ustaví evropskou
radu zaměstnanců, anebo si mohou ujednat jiný postup pro nadnárodní
informace a projednání. Při tom nejsou vázáni § 296 až 298.

(2) Evropská rada zaměstnanců může být rozšířena o zástupce zaměstnanců
zaměstnavatele ze států, které nejsou členy Evropských společenství,
jestliže to ústředí a vyjednávací výbor ujednají.

§ 294

Evropská rada zaměstnanců ustavená ujednáním

Ujednání o evropské radě zaměstnanců musí být písemné a musí obsahovat
zejména

a) určení všech zaměstnavatelů, na které se vztahuje,

b) způsob ustavení a složení evropské rady zaměstnanců, počet členů,
náhradníků, délku funkčního období,

c) místo, četnost a trvání jednání evropské rady zaměstnanců,

d) úkoly, oprávnění a povinnosti evropské rady zaměstnanců, ústředí a
zaměstnavatelů při výkonu práva zaměstnanců na informace a projednání,

e) způsob svolávání schůzí,

f) způsob financování nákladů na činnost evropské rady zaměstnanců,

g) ustanovení o postupu při organizačních změnách,

h) dobu účinnosti ujednání o evropské radě zaměstnanců a o možnosti
změn ujednání, včetně přechodných ustanovení.

§ 295

Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání

Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání musí být
písemné a musí obsahovat zejména

a) předmět informací a projednání, především nadnárodního charakteru,
které se týkají důležitých zájmů zaměstnanců,

b) způsob a zajištění možnosti zástupců zaměstnanců společně projednat
informace, které jim ústředí poskytne,

c) způsob a zajištění projednávání s ústředím nebo s jiným příslušným
stupněm řízení.

Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona

§ 296

(1) Evropská rada zaměstnanců podle tohoto zákona se ustaví,
jestliže

a) to společně ujednají ústředí a vyjednávací výbor,

b) ústředí odmítá zahájit jednání po dobu 6 měsíců od podání žádosti
zaměstnanců podle § 290 odst. 2 o ustavení evropské rady zaměstnanců
nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, nebo

c) do 3 let od podání žádosti podle § 290 odst. 2 ústředí a vyjednávací
výbor nedosáhly ujednání o postupu a vyjednávací výbor se neusnesl na
skončení vyjednávání podle § 292.

(2) Evropskou radu zaměstnanců jmenují ze zaměstnanců zástupci
zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li
u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, zvolí si zaměstnanci
tohoto zaměstnavatele zástupce, který se za ně účastní společného
zasedání. Působí-li u zaměstnavatele více zástupců zaměstnanců, zvolí
si z nich zaměstnanci společného zástupce, který se za ně účastní
společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí
poměrně podle počtu zastupovaných zaměstnanců.

(3) Evropská rada zaměstnanců má nejméně 3 členy a nejvíce 30 členů.
Zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu mají zastoupení
jedním členem. Jestliže má zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů
méně než 10 000 zaměstnanců v členských státech, pak zaměstnanci
zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 20 %
zaměstnanců, budou zastoupeni dalším členem. Zaměstnanci zaměstnavatele
z každého členského státu, kde je alespoň 30 % zaměstnanců, budou
zastoupeni dalšími 2 členy, kde je alespoň 40 % zaměstnanců, 3 dalšími
členy, a kde je alespoň 50 % zaměstnanců, 4 dalšími členy. Zaměstnanci
zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 60 %
zaměstnanců, jsou zastoupeni 5 dalšími členy, kde je alespoň 70 %
zaměstnanců, 6 dalšími členy, a kde je alespoň 80 % zaměstnanců, 7
dalšími členy. Má-li ústředí sídlo v jiném členském státu, použijí se
pro zastoupení dalšími členy předpisy tohoto státu.

(4) Jestliže má zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů s působností
na území členských států Evropské unie celkem alespoň 10 000
zaměstnanců v členských státech, pak jsou zaměstnanci zaměstnavatele z
každého členského státu, kde je alespoň 20 % zaměstnanců, zastoupeni
dalším členem. Zaměstnanci zaměstnavatele z každého členského státu,
kde je alespoň 30 % zaměstnanců, 3 dalšími členy, z členského státu,
kde je alespoň 40 % zaměstnanců, 5 dalšími členy, z členského státu,
kde je alespoň 50 % zaměstnanců, 7 dalšími členy. Zaměstnanci
zaměstnavatele z každého členského státu, kde je alespoň 60 %
zaměstnanců, jsou zastoupeni 9 dalšími členy, z členského státu, kde je
alespoň 70 % zaměstnanců, 11 dalšími členy a z členského státu, kde je
alespoň 80 % zaměstnanců, 13 dalšími členy. Má-li ústředí sídlo v jiném
členském státu, použijí se pro zastoupení dalšími členy předpisy tohoto
státu.

§ 297

(1) Členy evropské rady zaměstnanců v České republice jmenují ze
zaměstnanců zaměstnavatele zástupce zaměstnanců na společném zasedání.
Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci
zaměstnanců, zvolí si zaměstnanci zástupce, který se za ně účastní
společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí
poměrně podle počtu zaměstnanců, za které zástupce zaměstnanců jedná.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, platí § 286
odst. 2 obdobně. Působí-li u zaměstnavatele po přechodnou dobu odborová
organizace a rada zaměstnanců, členy vyjednávacího výboru jmenuje
odborová organizace. Není-li nutné společné zasedání, postupuje se
obdobně při jmenování nebo volbě člena evropské rady zaměstnanců.

(2) Ustanovení odstavce 4 platí i v případě, kdy je v České republice
umístěna pouze organizační složka zaměstnavatele s působností na území
členských států Evropské unie.

(3) Jména a příjmení svých členů a jejich adresy do zaměstnání je
evropská rada zaměstnanců povinna bez zbytečného odkladu oznámit
ústředí, které tuto informaci předá zaměstnavatelům a zástupcům
zaměstnanců, popřípadě zaměstnancům.

(4) Funkční období evropské rady zaměstnanců trvá 4 roky. Po uplynutí 4
let od ustavující schůze hlasuje evropská rada zaměstnanců, zda bude s
ústředím vyjednávat podle § 290 a 291, nebo zda se ustaví evropská rada
zaměstnanců podle tohoto ustanovení. Rozhodnutí přijímá rada
dvoutřetinovou většinou všech jmenovaných členů. Pro vyjednávání se
použije obdobně § 290 a 291.

(5) Nejméně jednou za kalendářní rok je ústředí povinno na základě
zprávy, kterou vypracuje, projednat s evropskou radou zaměstnanců

a) organizační uspořádání zaměstnavatele a jeho ekonomickou a finanční
situaci,

b) pravděpodobný vývoj činnosti, výroby, prodeje a zaměstnanosti,

c) investice a podstatné změny organizace práce a technologie,

d) zrušení nebo zánik zaměstnavatele, převody zaměstnavatele nebo části
jeho činnosti, jeho důvody, podstatné důsledky a opatření vůči
zaměstnancům,

e) hromadné propouštění, jeho důvody, počty, strukturu a podmínky pro
určení zaměstnanců, s nimiž má být rozvázán pracovní poměr, a plnění,
která mají zaměstnancům příslušet kromě plnění vyplývajících z právních
předpisů.

Ústředí zašle zprávu také zaměstnavateli.

(6) Jestliže vzniknou výjimečné okolnosti, které mají podstatný vliv na
zájmy zaměstnanců, je ústředí povinno bez zbytečného odkladu informovat
evropskou radu zaměstnanců a na její žádost s ní projednat potřebná
opatření. Je-li ustaven výbor podle § 298 odst. 2, může ústředí jednat
s tímto výborem. Členům evropské rady zaměstnanců, kteří byli zvoleni
nebo jmenováni za zaměstnavatele, kterého se mají opatření týkat, je
však ústředí povinno umožnit účast na tomto projednání. Výjimečnými
okolnostmi se rozumí zejména

a) zrušení, zánik nebo převod zaměstnavatele nebo jeho části,

b) hromadné propouštění (§ 62).

(7) Ústředí je povinno písemně informovat evropskou radu zaměstnanců a
projednávat s ní záležitosti stanovené v odstavcích 4 a 5, jestliže se
týkají alespoň 2 zaměstnavatelů se sídlem nebo umístěním organizační
složky ve 2 různých členských státech; oprávnění evropské rady
zaměstnanců se vztahují jen na záležitosti, které se týkají členských
států.

Závěrečná ustanovení o evropské radě zaměstnanců

§ 298

(1) Ústředí je povinno bez zbytečného odkladu svolat ustavující schůzi
evropské rady zaměstnanců. Na této schůzi si rada zvolí svého předsedu
a jeho zástupce.

(2) Předseda a za jeho nepřítomnosti jeho zástupce zastupuje evropskou
radu zaměstnanců navenek a řídí její běžnou činnost. Jestliže to
považuje za nutné, ustaví rada tříčlenný výbor, který se skládá z
předsedy a 2 dalších členů. Členové výboru musí být alespoň ze 2
členských států. Výbor řídí běžnou činnost.

(3) Evropská rada zaměstnanců má právo se sejít bez přítomnosti
příslušných vedoucích zaměstnanců k projednání informací, které jí
předává ústředí. Datum a místo jednání je předmětem dohody s ústředím.
Jednání evropské rady zaměstnanců je neveřejné. Evropská rada
zaměstnanců si může přizvat odborníky, je-li to nezbytně nutné k plnění
jejích úkolů. Může si též přizvat vedoucí zaměstnance k podání
dodatečných informací a vysvětlení.

(4) Není-li stanoveno jinak, evropská rada zaměstnanců může rozhodovat,
je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; rozhodnutí rady jsou
přijímána nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů rady.

(5) Evropská rada zaměstnanců si může stanovit jednací řád, který musí
být písemný a musí být přijat většinou hlasů všech členů rady.

§ 299

Ustanovení § 288 až 298 se nepoužijí pro evropskou společnost a
evropskou družstevní společnost, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak ^82).

Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/zakonik-prace/26200536