Zákoník práce » Díl 1 - Důležité osobní překážky

Důležité osobní překážky

Paragrafy:   § 191   § 192   § 193   § 194   § 195   § 196   § 197   § 198   § 199  

§ 191

Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho
dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů ^58),
po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu ^59), po
dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte
mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti podle § 115 občanského
zákoníku v případech podle § 25 zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců nebo podle § 39 zákona o nemocenském pojištění ^60 ^60) a po
dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 25 zákona o
nemocenském pojištění zaměstnanců nebo v § 39 zákona o nemocenském
pojištění ^60 ^60) nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak
pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení,
které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto
nemůže o dítě pečovat.

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při
dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

§ 192

(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému
byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů
trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo
platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke
dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec
splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském
pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato
náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními
dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo
se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky
nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění,
a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí
doby určené pro výplatu nemocenského ^61); náhrada mzdy nebo platu
nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti.
Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec
směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu
následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14
kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
náleží nemocenské ^62) nebo peněžitá pomoc v mateřství ^63), náhrada mzdy
nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty
první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu
jiné překážky v práci.

(2) Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 25 %
průměrného výdělku za první 3 dny karantény a ve výši 60 % průměrného
výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Pro
účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek
upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro
výpočet nemocenského z nemocenského pojištění ^64), s tím, že pro účely
této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely
nemocenského pojištění ^64a) vynásobí koeficientem 0,175 a poté
zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den,
v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu podle
odstavce 1, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží
mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na
tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

(3) Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo
platu i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti (odstavec 1 část
věty druhé za středníkem) nebo nad výši uvedenou v odstavci 2 větě
první nesmí převýšit průměrný výdělek (§ 356 odst. 1).

(4) Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle odstavců 2 a 3 se snižuje o
50 %, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění
nárok na nemocenské v poloviční výši ^65).

(5) Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 6 větě první, které
jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může
zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností
náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

(6) Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl
uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14
kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně
práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou
zvláštním právním předpisem ^66) zdržovat se v místě pobytu a dodržovat
dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě
zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem
vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které
znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je
zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil,
okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu
zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti ^67) a ošetřujícímu
lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn
požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně
práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který
je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem
zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je povinen
umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených
ve větě první.
---------------------------

Pozn. ASPI: Ustanovení § 192 se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá
účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - viz § 393a.

§ 193

Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě dokladů stanovených pro
uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším pravidelném termínu
výplaty mzdy nebo platu po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel je
povinen vyhlásit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je třeba
předložit doklady pro poskytnutí náhrady mzdy nebo platu, aby tato
náhrada mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena.
---------------------------

Pozn. ASPI: Ustanovení § 193 se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá
účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - viz § 393a.

§ 194

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti,
přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní
neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody za podmínek
stanovených v § 192 a 193. Pro účely poskytování této náhrady platí pro
zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti,
zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn,
které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit.
---------------------------

Pozn. ASPI: Ustanovení § 194 se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá
účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - viz § 393a.

Mateřská a rodičovská dovolená

§ 195

Mateřská dovolená

(1) V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší
zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2
nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

(2) Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku
šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku
osmého týdne před tímto dnem.

(3) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než
6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská
dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v
odstavci 1. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před
porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská
dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů,
jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí.

(4) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská
dovolená po dobu 14 týdnů.

(5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší
než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198
odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

§ 196

Rodičovská dovolená

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout
zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou.
Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské
dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne
však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

§ 197

Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte

(1) Právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně
nebo zaměstnanec, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů
na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka
zemřela; rozhodnutím příslušného orgánu se rozumí rozhodnutí, které se
považuje za rozhodnutí o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů
pro účely státní sociální podpory ^68).

(2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje zaměstnankyni ode
dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, a převzala-li zaměstnankyně 2
nebo více dětí, po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne
věku 1 roku.

(3) Rodičovská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje ode dne převzetí
dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let; zaměstnankyni, která
čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, se rodičovská dovolená
poskytuje až po skončení této mateřské dovolené. Bylo-li dítě převzato
po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší
rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před
dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení 3
let věku, se rodičovská dovolená poskytuje do uplynutí 22 týdnů ode dne
převzetí dítěte.

§ 198

Společné ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené

(1) Mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec
oprávněni čerpat současně.

(2) Jestliže dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče
kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a zaměstnanec nebo
zaměstnankyně zatím nastoupí do práce, přeruší se tímto nástupem
mateřská nebo rodičovská dovolená; její nevyčerpaná část se poskytne
ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, ne však déle
než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

(3) Jestliže se zaměstnankyně nebo zaměstnanec přestane starat o dítě,
a dítě bylo z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče
nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni nebo zaměstnanci,
jejichž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu
z jiných než zdravotních důvodů, nepřísluší mateřská nebo rodičovská
dovolená po dobu, po kterou o dítě nepečují.

(4) Jestliže dítě zemře v době, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo
rodičovské dovolené nebo zaměstnanec na rodičovské dovolené, poskytuje
se mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne
úmrtí dítěte, nejdéle do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku.

Jiné důležité osobní překážky v práci

§ 199

(1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky
v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je
zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu
pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu
podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši
průměrného výdělku.

(2) Vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce 1,
rozsah pracovního volna, případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy
nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o
vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči
zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle
dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou
si sami rozvrhují (§ 317).

(3) Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno za účelem
vyslání národního experta ^69) do instituce Evropské unie, do jiné
mezinárodní vládní organizace, do mírové nebo záchranné operace anebo
za účelem humanitární pomoci v zahraničí, přísluší zaměstnanci náhrada
mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. O poskytnutí pracovního
volna zaměstnavatel vydá zaměstnanci písemné potvrzení, v němž uvede
údaj o délce trvání pracovního volna. Délka takto poskytnutého
pracovního volna nesmí přesáhnout dobu 4 let.

Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/zakonik-prace/26200407