(1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání
dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby
si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce
kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto
zákoně není dále stanoveno jinak. Při stanovení rozvrhu čerpání
dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k
oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v
několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku,
pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané
dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen
písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne
se zaměstnancem na kratší době.
(2) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud
nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné
předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního
roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.
(3) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez
jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu
čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
(4) Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec
vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán
dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu
^61), ani na
dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a
zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci
na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na
jeho žádost.
(5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak,
aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a
zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala
bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je
zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel
povinen jejich žádosti vyhovět.
(1) Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů
dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo,
pokud jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý
kalendářní rok a má-li alespoň na 4 týdny dovolené právo.
(2) Jestliže zaměstnavateli brání v určení čerpání dovolené podle
odstavce 1 překážky v práci na straně zaměstnance uvedené v § 217 odst.
4 nebo naléhavé provozní důvody, je povinen určit tuto dovolenou tak,
aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku, není-li v
odstavci 3 stanoveno jinak.
(3) Nemůže-li zaměstnavatel určit čerpání dovolené podle odstavce 1 ani
do konce příštího kalendářního roku z důvodu čerpání rodičovské
dovolené, určí dobu čerpání této dovolené po skončení rodičovské
dovolené.
(4) Neurčí-li zaměstnavatel, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 3,
zaměstnanci dovolenou podle odstavce 1 ani do 31. října příštího
kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou
dovolenou nebo její část první následující pracovní den. Nevyčerpá-li
zaměstnanec dovolenou podle věty první ani do konce příštího
kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká.
(5) Jestliže zaměstnanec nemohl z důvodů uvedených v odstavci 2
vyčerpat dovolenou, která přesahuje 4 týdny, ani do konce příštího
kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část
dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku.
(1) Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené vojenské cvičení nebo
výjimečné vojenské cvičení v ozbrojených silách, byl-li uznán dočasně
práce neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se
mu přerušuje; to neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na
dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo na dobu výkonu vojenského
cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení na žádost zaměstnance.
Dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské
dovolené a zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené.
(2) Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je
jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené.
Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo
za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen
určit mu náhradní volno na jiný den.
Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/zakonik-prace/26200441
©2024 Agentka s.r.o.
O Agentce -
Služby -
Partneři -
Obchodní podmínky, ochrana osobních údajů -
Kontakt -
Reklama -
Mobilní verze