Zákoník práce » § 192

§ 192

(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému
byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů
trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo
platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke
dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec
splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském
pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato
náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními
dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo
se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky
nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění,
a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí
doby určené pro výplatu nemocenského ^61); náhrada mzdy nebo platu
nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti.
Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec
směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu
následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14
kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
náleží nemocenské ^62) nebo peněžitá pomoc v mateřství ^63), náhrada mzdy
nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty
první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu
jiné překážky v práci.

(2) Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 25 %
průměrného výdělku za první 3 dny karantény a ve výši 60 % průměrného
výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Pro
účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek
upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro
výpočet nemocenského z nemocenského pojištění ^64), s tím, že pro účely
této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely
nemocenského pojištění ^64a) vynásobí koeficientem 0,175 a poté
zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den,
v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu podle
odstavce 1, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží
mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na
tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

(3) Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo
platu i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti (odstavec 1 část
věty druhé za středníkem) nebo nad výši uvedenou v odstavci 2 větě
první nesmí převýšit průměrný výdělek (§ 356 odst. 1).

(4) Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle odstavců 2 a 3 se snižuje o
50 %, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění
nárok na nemocenské v poloviční výši ^65).

(5) Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 6 větě první, které
jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může
zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností
náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

(6) Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl
uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14
kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně
práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou
zvláštním právním předpisem ^66) zdržovat se v místě pobytu a dodržovat
dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě
zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem
vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které
znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je
zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil,
okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu
zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti ^67) a ošetřujícímu
lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn
požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně
práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který
je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem
zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je povinen
umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených
ve větě první.
---------------------------

Pozn. ASPI: Ustanovení § 192 se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá
účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - viz § 393a.