Zákoník práce » § 112

§ 112

Zaručená mzda

(1) Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo
právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru
nebo platového výměru (§ 113 odst. 4 a § 136).

(2) Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování
zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro
zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda
nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s
přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň
zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v
§ 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně
zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a
namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň
dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících
pracovní uplatnění zaměstnance může vláda stanovit nejnižší úroveň
zaručené mzdy podle věty druhé a třetí až o 50 % nižší.

(3) Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas,
příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém
pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší
úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen
zaměstnanci poskytnout doplatek

a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a
příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu
mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou
sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije
nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví
nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo

b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a
příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.