Obchodní zákoník » Díl IV - Jednání podnikatele

Jednání podnikatele

Paragrafy:   § 13   § 13a   § 14   § 15   § 16  

§ 13

(1) Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná
zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná
zástupce.

(2) Ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a
družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním
podnikatele.

(3) Vedoucí organizační složky podniku (§ 7 odst. 1 a 2), který je
zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré
právní úkony týkající se této složky.

(4) Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám
jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i
když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání,
které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje
svěřit zákon.

(5) Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby
vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného
dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno
uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.

§ 13a

Obchodní listiny

(1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních
dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci informací zpřístupňovaných
veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu (dále jen "internetové
stránky") uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu
podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním
rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé
nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v
níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto
listinách a na internetových stránkách uvádět, jen jestliže byl zcela
splacen.

(2) Na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a
na internetových stránkách týkajících se podniku zahraniční osoby nebo
jeho organizační složky je zahraniční osoba povinna uvádět údaje podle
odstavce 1 a dále i údaj o zápisu podniku nebo jeho organizační složky
do obchodního rejstříku, včetně spisové značky. Jde-li o osobu, na níž
se vztahuje § 21 odst. 5, uvádí stejné údaje jako česká osoba nezapsaná
v obchodním rejstříku podle odstavce 1.

(3) Na objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a na
internetových stránkách týkajících se podniku zahraniční osoby nebo
organizační složky podniku zahraniční osoby nemusí být uveden údaj o
zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů ve státě, jehož právem
se zahraniční osoba řídí nebo v němž má bydliště, pokud toto právo
zápis do takové evidence neukládá nebo neumožňuje.

§ 14

Prokura

(1) Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k
nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje
zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě.

(2) V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat
je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno.

(3) Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím
osobám.

(4) Více osobám lze prokuru udělit tak, že jsou k zastupování a
podepisování oprávněny každá samostatně, nebo tak, že je přitom třeba
souhlasného projevu vůle všech prokuristů nebo alespoň dvou z nich.

(5) Prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za
kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.

(6) Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku.
Byla-li prokura udělena více osobám, musí návrh obsahovat i určení, zda
každý prokurista může jednat samostatně, popřípadě kolik prokuristů
musí jednat společně.

(7) Prokura nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že
má trvat pouze za jeho života. Po smrti podnikatele však může
prokurista činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření, a je povinen
podat neprodleně návrh na zápis tohoto omezení prokury soudu (§ 27
odst. 1). Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může prokurista
činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.

§ 15

(1) Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je
zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

(2) Překročí-li zástupce podnikatele zmocnění podle odstavce 1, je
takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí
osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět
nemohla.

(3) Zmocnění podle odstavce 1 nezaniká smrtí podnikatele, pokud
podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Zmocněnec však
může po smrti podnikatele činit jen úkony v rámci obvyklého
hospodaření. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může činit
jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.

§ 16

Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li
třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna.