ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Paragrafy:
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
§ 78
§ 79
§ 80
§ 81
§ 82
§ 83
§ 84
§ 67
(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se
zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou
a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen
„osoby s těžším zdravotním postižením“),
b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,
c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen
„osoby zdravotně znevýhodněné“).
(3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se
považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat
soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti
být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo
využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně
omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona
považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat
déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové
schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
(5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2
písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu
sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním
postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím
úřadu práce.
§ 68
(1) Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým
poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační
údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech
jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním
důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením,
a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.
(2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně
pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro
statistické účely.
(3) Úřad práce je povinen po ukončení poskytování služeb podle tohoto
zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním
postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými
do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.
Pracovní rehabilitace
§ 69
(1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci.
Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle
bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně
rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit
zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou
osobu.
(2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a
udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na
základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní
spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její
identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je
osobou se zdravotním postižením.
(3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost
zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné
činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou
výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu
povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti.
(4) Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví
individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní
způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou
výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce;
přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 5).
(5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení
ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny
fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení
této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její
zdravotní způsobilostí; úřad práce je povinen zařazení písemně oznámit
příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data
zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní
rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.
(6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní
rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku
práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
^42a)
se použijí přiměřeně.
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah
individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s
prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady.
§ 70
Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace podle § 69 odst. 1 mezi
úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
pracovní rehabilitace určena,
c) obsah a délku pracovní rehabilitace,
d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace,
e) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní
rehabilitace,
f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení
pracovní rehabilitace,
i) závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu
nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo
pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší,
než náležela, a lhůtu pro vrácení,
j) ujednání o vypovězení dohody.
§ 71
Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje
a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů
^43),
b) přípravu k práci,
c) specializované rekvalifikační kurzy.
§ 72
(1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se
zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí,
dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.
(2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí
a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených
zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s
podporou asistenta,
b) v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech
právnické nebo fyzické osoby, nebo
c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků,
církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších
právnických a fyzických osob.
(3) O přípravě k práci uzavírá úřad práce s osobou se zdravotním
postižením písemnou dohodu, která obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) obsah přípravy k práci,
c) dobu a místo konání přípravy k práci,
d) způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a
dovedností,
e) ujednání o vypovězení dohody.
(4) Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané
právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna.
(5) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí úřadu
práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v
případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
§ 73
(1) Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci
osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na
přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na
pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá úřad práce se
zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
příprava k práci určena,
c) obsah a délku přípravy k práci,
d) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci,
e) dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou
asistenta,
f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k
práci,
h) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
i) závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její
poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho
zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a
lhůtu pro vrácení,
j) ujednání o vypovězení dohody.
(2) O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72
odst. 2 písm. b) a c)] uzavírá úřad práce s touto osobou písemnou
dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje
a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí,
b) základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu
k práci,
c) místo a způsob provedení,
d) rozsah teoretické a praktické přípravy.
(3) Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která
je prováděna podle § 72 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským
zákoníkem.
§ 74
(1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány
specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za
stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109).
(2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů
podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v
případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna
§ 75
(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem
pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem
práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2
let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního
místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
(2) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se
zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s
těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v
národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s
úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na
vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním
postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším
zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné
mzdy.
(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v
evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném
a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na
penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve
splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno
posečkání daně.
(4) Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa
obsahuje
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) místo a předmět podnikání.
(5) K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných
pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech
pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a doklad o
zřízení účtu u peněžního ústavu.
(6) Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) charakteristiku chráněného pracovního místa,
c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná
osobu se zdravotním postižením,
d) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno,
e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než
náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
j) ujednání o vypovězení dohody.
(7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na
a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu
^44),
b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu
^45),
c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu
^46
^46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).
(8) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 7 písm. a)
nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně
^46
^46).
(9) Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření
chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která
se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí
tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7 s tím, že
vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat
samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě
jejího úmrtí.
(10) Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo
s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat
samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou
úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se
zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně
trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Dohoda o poskytnutí příspěvku
na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa
obsahuje údaje uvedené v odstavci 6 písm. a) a e) až j) a v odstavci 7.
Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci
3.
§ 76
(1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na
základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu
zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna
musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.
Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce
zaměstnavateli příspěvek.
(2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit
osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v
chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a
dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším
zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody
s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně,
může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se
zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s
těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené
průměrné mzdy.
(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v
evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném
a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na
penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve
splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno
posečkání daně.
(4) Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně,
c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech
zaměstná osoby se zdravotním postižením,
d) dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována,
e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než
náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
j) ujednání o vypovězení dohody.
(5) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na
a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu
^44),
b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu
^45),
c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu
^46
^46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).
(6) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 5 písm. a)
nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně
^46
^46).
(7) Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout
zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů
chráněné pracovní dílny. Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje
uvedené v odstavci 4 písm. a) a e) až j) a v odstavci 5. Příspěvek se
poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. Roční výše
tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v
národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním
postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na
jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.
Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním
postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich
průměrný roční přepočtený počet.
§ 77
(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku
chráněného pracovního místa a pracovních míst v chráněné pracovní
dílně, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří
vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze
poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného
pracovního místa a chráněné pracovní dílny, a způsob poskytování
příspěvku.
(2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
§ 78
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním
postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek
na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro
poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo
zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má
bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
(2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně
vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který
je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z
vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.
(3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti
zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce
kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního
čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni
příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny
daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na
pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou
případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se
splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně.
(4) Součástí žádosti je
a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců,
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a
zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,
b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním
postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním
postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního
poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně
odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek
požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při
opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti
pouze v případě změny této skutečnosti.
(5) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne
tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se
zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento
pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek
v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě,
že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první.
Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve
stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek
žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z
nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením,
více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně
ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se
skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z
vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech
tohoto zaměstnance sčítají.
(6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením
a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce
poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně
vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při
přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),
b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se
zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.
(7) Úřad práce vydá rozhodnutí o
a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro
poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3,
b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v
písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené úřadem
práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4,
c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům
včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch
zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se
zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6
příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v
písmenu a).
(8) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí.
(9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel
povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do
státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů
vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je
porušením rozpočtové kázně
^46).
(10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se
zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je
rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
(11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní
čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce
§ 79
Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce
a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob
se zdravotním postižením,
b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro
osoby se zdravotním postižením,
c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se
zdravotním postižením,
d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst
a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
§ 80
Zaměstnavatelé jsou povinni
a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní
preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a
vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
b) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence
obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se
zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)],
d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním
postižením.
§ 81
(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou
povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného
podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
Povinný podíl činí 4 %.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících
více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků
nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským
sdružením
^47), státem registrovanou církví nebo náboženskou společností
nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení
církví a náboženských společností
^48) nebo obecně prospěšnou
společností
^49), nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním
výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou
osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné
zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů
uvedených v písmenech a) až c).
(3) Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou
zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c).
(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného
podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a
výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním
předpisem.
§ 82
(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí
za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl
zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za
první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit
povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy
za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů
Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel
do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím
úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je
právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou
osobou.
(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu
úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce
1 rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu
^50).
(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný
celní úřad podle sídla zaměstnavatele.
§ 83
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února
následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce příslušnému podle § 82
odst. 2.
§ 84
Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit
údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/zakon-o-zamestnanosti/6800086
