Občanský zákoník » ODDÍL ČTVRTÝ - Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

Paragrafy:   § 685   § 686   § 686a   § 687   § 688   § 689   § 690   § 691   § 692   § 693   § 694   § 695   § 696   § 697   § 698   § 699   § 700   § 701   § 702   § 703   § 704   § 705   § 705a   § 706   § 707   § 708   § 709   § 710   § 711   § 711a   § 712   § 712a   § 713   § 714   § 715   § 716  

§ 685

(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává
nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení
doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce
nájemce pro pronajímatele.

(2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a
členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve
stanovách bytového družstva.

(3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů
stanovených v zákoně.

(4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem
zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek
lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení
a u bytu v domě zvláštního určení.

§ 686

(1) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství,
rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění
spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít
písemnou formu.

(2) Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla
uzavřena na dobu neurčitou.

§ 686a

(1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat,
aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za
plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných
svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené
peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce,
u peněžního ústavu.

(2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek
měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v
souvislosti s užíváním bytu.

(3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek
na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním
bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem,
přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím
nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. Uvedené pohledávky má
pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle
odstavce 1. Nájemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u
peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní
prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.

(4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho
právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud
nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho
měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.

(5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo
strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se
stejnými účinky.

(6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676
odst. 2).

Práva a povinnosti z nájmu bytu

§ 687

(1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k
řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených
s užíváním bytu.

(2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt
ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání, pokud se nájemce s
pronajímatelem dohodnul, že provede úpravy předávaného bytu. Současně
se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vymezení práv a
povinností.

(3) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě
související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí
nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu
upravuje zvláštní právní předpis.

(4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při
opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených,
upravují stanovy družstva.

§ 688

Nájemce bytu a osoby, které žijí s nájemcem ve společné domácnosti,
mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení
domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu
spojeno.

§ 689

(1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v bytě, jsou povinny řádně
užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění,
jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

(2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v
počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy
ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data
narození a státní příslušnost těchto osob.

(3) Nesplní-li nájemce povinnost podle odstavce 2 ani do jednoho
měsíce, považuje se to za hrubé porušení povinností podle § 711 odst. 2
písm. b).

§ 690

Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo
vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

§ 691

Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit závady bránící
řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má
nájemce právo po předchozím upozornění pronajímatele závady odstranit v
nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů.
Právo na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.
Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

§ 692

(1) Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli
potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich
provedení; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti
vznikla.

(2) Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou
údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění
nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.

(3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli
nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro
měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet
naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším
technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

§ 693

Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě
sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo
po předchozím upozornění nájemce závady a poškození odstranit a
požadovat od nájemce náhradu.

§ 694

Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v
bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.

V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat,
aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

§ 695

Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné
změny v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen
z vážných důvodů. Provádí-li pronajímatel takové úpravy na příkaz
příslušného orgánu státní správy, je nájemce povinen jejich provedení
umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti
vznikla.

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

§ 696

(1) Nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v
průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem
a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis
jinak.

(2) Způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a
způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.

§ 697

Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění, poskytovaná s
užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit
pronajímateli poplatek z prodlení.

§ 698

(1) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud
pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu,
která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na
přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla
poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována
vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo.

(2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se
podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

(3) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění,
poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas
neposkytuje.

§ 699

Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s
užíváním bytu je třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.
Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

Společný nájem bytu

§ 700

(1) Byt může být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají
stejná práva a povinnosti.

(2) Společný nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další
osobou a pronajímatelem.

(3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.

§ 701

(1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může vyřizovat každý
ze společných nájemců. V ostatních věcech je třeba souhlasu všech;
jinak je právní úkon neplatný.

(2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni
a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně.

§ 702

(1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech a povinnostech
vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z
nich soud.

(2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh
společného nájemce zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím
nezaviněný stav, který brání společnému užívání bytu společnými
nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich,
budou byt dále užívat.

Společný nájem bytu manžely

§ 703

(1) Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou
nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

(2) Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na
uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem
bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství
jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale
nežijí.

§ 704

(1) Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením
manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením
manželství.

(2) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z
manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

§ 705

(1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh
jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu.
Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

(2) Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden
z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo
společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z
manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V
ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud,
nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení
tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále
nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v
družstvu.

(3) Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na
zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

§ 705a

Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství

(1) Osoba, která uzavřela registrované partnerství ^1a ^1a ^1a) (dále jen
"partnerství"), má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je
v nájmu druhého partnera a práva s tím spojená (§ 688).

(2) Uzavřením partnerství nevzniká společný nájem bytu (družstevního
bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem
bytu nevzniká, pokud se stane jeden z partnerů ^1a ^1a ^1a) nájemcem bytu
(družstevního bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umožňující vznik
společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.

(3) Zrušením, popřípadě vyslovením neplatnosti nebo neexistence
partnerství, zaniká právo partnera ^1a ^1a ^1a), který není nájemcem bytu, tento
byt nadále užívat.

Přechod nájmu bytu

§ 706

(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů,
stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, partner ^1a), rodiče,
sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti
ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.

(2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také vnuci nájemce a ti,
kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho
byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné
domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají
vlastní byt. Jde-li o vnuky nájemce, může soud z důvodů zvláštního
zřetele hodných rozhodnout, že se stávají nájemci, i když soužití ve
společné domácnosti s nájemcem netrvalo tři léta. Jde-li o osoby, které
nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, vztahuje se na
tyto osoby ustanovení věty první pouze tehdy, jestliže se na tom
nájemce a pronajímatel písemně dohodli; to neplatí, jde-li o vnuky
nájemce.

(3) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve
společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v
družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.

§ 707

(1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane
se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

(2) Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný
nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání
manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží
členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení o dědictví. Jestliže
zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením
manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a nájem
družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl. Jde-li o
více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.

(3) Zemře-li jeden ze společných nájemců, přechází jeho právo na
ostatní společné nájemce.

§ 708

Ustanovení § 706 odst. 1 a 2 a § 707 odst. 1 platí i v případě,
jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.

§ 709

Ustanovení § 703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty zvláštního
určení a pro byty v domech zvláštního určení.

Zánik nájmu bytu

§ 710

(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem
nebo písemnou výpovědí.

(2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit.
Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci
kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce
následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému
účastníkovi.

(3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také
uplynutím této doby.

(4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro
pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího
po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně
vykonávat práce pro pronajímatele.

(5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu
práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto
práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od
prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal
práce pro pronajímatele vykonávat.

(6) Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění
podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, skutečnost,
že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a
pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního
poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.

§ 711

(1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v
zákoně.

(2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu:

a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu
hrubě porušují dobré mravy v domě;

b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu
bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná
s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a
úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní
prostředky na účtu podle § 686a odst. 3;

c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze
spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;

d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných
důvodů užívá jen občas;

e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a
nájemce není zdravotně postižená osoba.

(3) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné
výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta
(§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů
žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle
tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit
nájemci odpovídající bytovou náhradu.

(4) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je
povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního
bytu nebo náhradního ubytování.

(5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů
ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a
řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

§ 711a

(1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto
případech:

a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti,
vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;

b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a
pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho
bude pracovat;

c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit
tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při
jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;

d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k
provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo
vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

(2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné
výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta
(§ 710 odst. 2).

(3) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a),
c) a d) je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací
náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.

(4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení,
lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho,
kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo
jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze
státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem
vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu.

(5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu
k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce
rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který
byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou
úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby
nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu
náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce
přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce
ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v
nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou
dotčeny. Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu,
uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu.

(6) Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění
odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

nadpis vypuštěn

§ 712

(1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování.

(2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje
lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li
nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1
písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle
místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený
náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního
zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší
podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí
pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. b) a nájemce přestal
vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při
vyklizení poskytnout přístřeší. Soud může na návrh pronajímatele
rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na
náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený,
popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na
náhradní ubytování.

(3) V případech podle § 705 odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému
manželovi, který je povinen byt vyklidit, poskytnout náhradní
ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že
rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V případech podle § 705
odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt;
soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout,
že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování.

(4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve
svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného
nájemce.

(5) Skončí-li nájemní poměr vypovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2
písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li
o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí
pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud na návrh
nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že
nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt; v
těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž
je vyklizovaný byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si
nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového
zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

(6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce
povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není
odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen
na jednu bytovou náhradu.

§ 712a

V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k
vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil,
práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a
přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.

§ 713

(1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu jeho
manželství užívají dále manžel, popřípadě osoby uvedené v § 706 odst.
1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim není zajištěn
přiměřený náhradní byt. To platí i v případě, jestliže nájemce
služebního bytu opustí trvale společnou domácnost. V odůvodněných
případech soud může rozhodnout, že stačí náhradní byt o menší podlahové
ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je
vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování.

(2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije i na byty zvláštního
určení a byty v domech zvláštního určení.

§ 714

Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu.
Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat,
pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712
odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v §
712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po
vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.

Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu

§ 715

Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu.
Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu. Odepře-li pronajímatel bez
závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce
rozhodnutím nahradit projev vůle pronajímatele.

§ 716

(1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do
tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo
zanikne.

(2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné
okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat,
může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu.
Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/obcansky-zakonik/4000884