Paragrafy: § 559 § 560 § 561 § 562 § 563 § 564 § 565 § 566 § 567 § 568 § 569 § 570 § 571 § 572 § 573 § 574 § 575 § 576 § 577 § 578 § 579 § 580 § 581 § 582 § 583 § 584 § 585 § 586 § 587
Splnění dluhu
(1) Splněním dluh zanikne.
(2) Dluh musí být splněn řádně a včas.
Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění
závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven
jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít
až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné,
je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u
druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel.
(1) Lze-li závazek splnit více způsoby, má právo volby dlužník,
nebylo-li dohodnuto jinak. Od provedené volby však nelze odstoupit.
(2) Byla-li nahodilým zánikem některé věci volba zmařena, může
účastník, který měl právo volby, od smlouvy odstoupit.
Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloží věřitelovo
potvrzení o tom, že je oprávněn přijmout plnění; to však neplatí,
jestliže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn
plnění přijmout.
Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena
v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl
o plnění věřitelem požádán.
Je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele
soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými
mravy.
Jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé
pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo
v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do
splatnosti nejblíže příští splátky.
Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to dohodě
nebo povaze pohledávky.
(1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo
plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.
(2) Plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo
provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na
účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli
v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.
Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je
nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník odůvodněné
pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky
splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy.
Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel.
(1) Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné
potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn.
(2) Dlužník je oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň
potvrzení.
Dohoda
(1) Dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se
nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen
plnit závazek nový.
(2) Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o
zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován
promlčený závazek.
Dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v rozsahu, který
nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku.
(1) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i
závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo
osoby, vůči nimž mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s
tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu
původního závazku a všechny námitky proti dosavadnímu závazku zůstávají
zachovány.
(2) Strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se
ruší, aniž by vznikl nový závazek. Nevyplývá-li z dohody něco jiného,
zrušovaný závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou
stranou.
(3) Dohoda o zrušení závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se
zrušuje závazek sjednaný písemně.
Nevyplývá-li výslovně z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného,
zaniká současně i závazek druhé strany a jestliže byl již splněn, má
druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s
úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek
druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované části závazku.
(1) Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva
nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.
(2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve
vzniknout, je neplatná.
Nemožnost plnění
(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.
(2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených
podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase.
(3) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost jen pokud
jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od
smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu
plnění, jež byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění
zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká
závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté,
kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na
zbytku plnění trvá.
Stane-li se uskutečnění jednoho z více volitelných plnění nemožným,
omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto
plnění je způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá
strana od smlouvy odstoupit.
(1) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o
skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak
odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o
nemožnosti vyrozuměn.
(2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.
Uplynutí doby
Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.
Smrt dlužníka nebo věřitele
(1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo
plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.
(2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho
osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení
společenského uplatnění.
Započtení
Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je
stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže
některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení.
Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k
započtení.
(1) Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody
způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu
škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám,
které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
(2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze
domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce
nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.
(3) Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v
odstavcích 1 a 2.
(4) Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině.
Výpověď
(1) Jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je
závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se
určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona
nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě
tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.
(2) Výpověď je však neúčinná ohledně závazku zdržet se určité činnosti,
jestliže z jeho povahy nebo ze smlouvy vyplývá, že závazek je časově
neomezen.
Neuplatnění práva
K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází
jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to
dlužník nenamítne.
Splynutí
Jestliže splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v
jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon
jinak.
Narovnání
(1) Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná
nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá
práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.
(2) Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o
narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného
závazku.
(3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.
(1) Omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje
neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí
jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat.
(2) Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě,
že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době
sjednání narovnání neměla.
I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá
vzájemná práva, týkají se tyto účinky pouze právního vztahu, v němž
vznikla mezi nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání
nepochybně vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztahů.
Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/obcansky-zakonik/4000694
©2024 Agentka s.r.o.
O Agentce -
Služby -
Partneři -
Obchodní podmínky, ochrana osobních údajů -
Kontakt -
Reklama -
Mobilní verze