Zákon o zaměstnanosti » § 39

§ 39

(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

a) získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního
předpisu ^32g) v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí
zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají
se jen jednou,

b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o
zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a

c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není
poživatelem starobního důchodu.

(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,

a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence
uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z
důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících
se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ^33); to platí i v
případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

b) který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o
zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání
(§ 20) zprostředkované úřadem práce,

c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních
právních předpisů ^34) a tento příspěvek je vyšší než podpora v
nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by
neměl nárok na výsluhový příspěvek.

(3) O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce.