Zákon o státní sociální podpoře » ČÁST DRUHÁ - VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

Paragrafy:   § 4   § 5   § 6   § 7   § 8   § 9   § 10   § 11   § 12   § 13   § 14   § 15   § 16  

Příjem rozhodný pro přiznání dávky

§ 4

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví
jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období
(dále jen "rozhodný příjem"). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví
jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a
osob s ní společně posuzovaných.

§ 5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
zákona o daních z příjmů ^3 ^3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto
příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a
10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za
příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i
soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a s výjimkou
částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce
červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v
§ 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy
podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný
příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání
nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících
červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek
stanovených v odstavci 8,

3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,

4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních
z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou
paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení,
zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů,
odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po
odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po
odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b) z příjmů, které jsou podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona o daních
z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, jsou to:

1. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných
elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu
a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu
elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky
degradovatelných látek stanovených zvláštním právním předpisem,
zařízení na využití geotermální energie, a to v rozsahu a za podmínek,
za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z
příjmů,

2. příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o
rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou
uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v
rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení
rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou,
která toto výživné nebo plnění přijala,

3. služné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených
podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a náhrada
příjmu při vojenském cvičení poskytované ozbrojenými silami vojákům v
základní přípravě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě,
vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze
dobrovolné podle zvláštního právního předpisu ^3a),

4. měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné a
odchodné, poskytované vojáku z povolání podle zvláštního právního
předpisu ^3b),

5. odchodné a výsluhový příspěvek poskytované příslušníku
bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu ^3c ^3c),

6. příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových
podílů na transformovaném družstvu ^3d ^3d) , nejde-li o prodej cenných
papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let, a to v
rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle
zákona o daních z příjmů,

7. příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo
rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu ^3e),

8. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované
příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního
právního předpisu ^3f),

9. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních právních předpisů ^3g) ve
výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

10. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu
před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

11. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům
bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo
mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky ^3h) po
dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených
na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví
obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o
daních z příjmů,

12. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a
hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k
dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb., vyplácené
pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro
pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění
vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

13. náhrada mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od
čtvrtého do čtrnáctého dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény)
podle zvláštních právních předpisů ^3i),

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové
výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, ^4)

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v
částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní,
pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto
příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f) rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální
příplatek a příspěvek na bydlení,

g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na
bydlení,

h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ^4a) a to v
rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a
to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy
uvedené v písmenech f) až h).

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v
odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu
z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž
došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje.
Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného
příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně
posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky,
které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že
uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný
příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové
úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě
snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v
odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení
zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za
kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se
rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému
zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo
nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v
odstavci 1

a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z
příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b) v písmenu b) body 2 až 9 a 11 v tom kalendářním roce, v němž byly
vyplaceny,

c) v písmenu b) body 10, 12 a 13 v tom kalendářním roce, v němž byly
plátcem zaúčtovány,

d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom
kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech
d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly
zaúčtovány,

b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v
němž byly vyplaceny,

c) v odstavci 1 písm. b), bodech 2 až 9 a 11, v odstavci 1 písm. c),
jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až i)
v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

d) v odstavci 1 písm. b) bodech 10, 12 a 13, a v odstavci 1 písm. c),
jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním
čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba
podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti
do rozhodného příjmu částka odpovídající

a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za
kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do
něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího
kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období
zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně
předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.
července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se
dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na
účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o
daních z příjmů, nebo

c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů
stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který
bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek
období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§
51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z
příjmů,

nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen
a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala
alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené
v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy
uvedené v odstavci 1 písm. b) bodě 1.

(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba
podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v
kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do
něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího
kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by
měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala,
započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka
odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za
kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června
následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje;
pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí
odstavec 7 věta druhá obdobně. Předchozí věta platí obdobně, má-li
osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) bodě 1. Při stanovení
rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z
příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro
účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která
se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního
právního předpisu, ^38) měsíčně nejméně částka odpovídající 50 %
průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,

a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím
kalendářní rok,

b) předcházející období od 1. července do 30. června následujícího
kalendářního roku, na které se sociální příplatek a příspěvek na
bydlení přiznává; to platí i přiznávají-li se v rámci tohoto období na
dobu kratší (§ 51 odst. 2).
Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a
sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v
národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že
tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem

a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl
nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve
výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní
pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a
případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu
bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely
podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců
červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z
podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za
který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v
odstavci 6 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná
výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.

(9) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem,
kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům
uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona
o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této
daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům
uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly
vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně,
přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou
národní bankou ^31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které
se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet
měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný
kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České
republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje
rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z
příjmů podle zákona o daních z příjmů, ^3 ^3) přepočte se na českou měnu
způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je
rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

§ 6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku,
do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího
kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle
§ 51 prokázat rozhodný příjem,

b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního
čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na
výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

§ 7

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále
stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a
není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná
z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně
posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně
posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, sociálního příplatku a
rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně
posuzována pro účely přídavku na dítě nebo sociálního příplatku, může
být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro
příspěvek na bydlení podle odstavce 6, jsou-li splněny podmínky pro
takový postup.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a) nezaopatřené děti (§ 11),

b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují
i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči
rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner ^31a ^31a ^31a)
rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené
osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c) manželé, partneři ^31a ^31a ^31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče
posuzované podle písmene b),

d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a
jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,
pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady
na své potřeby. ^7)

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na
své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno
jinak, jde-li o

a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)];
pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před
středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s
nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a
bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy
obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, ^7a) posuzuje se s
nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto
rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni
kalendářního čtvrtletí,

b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou
v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu; ^1) ustanovení písmene a) části
věty za středníkem přitom platí obdobně,

c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.

(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za
plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro
péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem
stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených
dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k
nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do
péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží
příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a
nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte
proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná
nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče
uvedené v § 43 odst. 3. Za stejných podmínek jako ve větě první se
nepřihlíží, jde-li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní
péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá
soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte (§ 43 odst. 3).

(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby,
s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny
k trvalému pobytu; ^1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně
uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) Úřad práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby
uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců
prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně
posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá
ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně
byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek
na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému
pobytu.

(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič,
který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K
druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen
žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v
odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič,
který žije v registrovaném partnerství ^31a ^31a ^31a).

(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby,
které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§
12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k
trvalému pobytu.

(10) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací
detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se
nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního
kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence
nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby
doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření
zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce
podle předchozí věty sčítají.

(11) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče
nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než
rodiče, ^32)

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte, ^33)

c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči
budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím
soudu o osvojení, ^34)

d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem, ^35)

e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle
zvláštního právního předpisu, ^36),

f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle
zvláštního právního předpisu ^18) do péče osoby, která má zájem stát se
pěstounem,

g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě. ^37)

(12) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 11 se pro
nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí
soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení
osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá
vyživovací povinnost, osobně pečuje.

(13) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3
písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se
kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované
partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu
Evropské unie.

§ 8

Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši

(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima
rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a
existenčním minimu ^8 ^8 ^8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na
počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.
Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima
posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem
na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním
minimu ^8 ^8 ^8).

(2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte,
rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima
nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen
"částka životního minima dítěte").

(3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu ^8 ^8 ^8)
pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v
kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

§ 9

Nepříznivý zdravotní stav

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona
považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy
má trvat déle než jeden rok.

(2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí
stupeň zdravotního postižení

a) od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě
nemocné,

b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně
postiženou,

c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně
postiženou.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci
zdravotního postižení podle stupňů (odstavec 2) a způsob jejich
posuzování.

(4) Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců
1 a 2 upravuje zvláštní zákon. ^9)

§ 10

Výdělečná činnost

(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost

a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,

b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně
činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou
považuje pro účely důchodového pojištění, ^38) nebo

c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí
příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.

(3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro
přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do
skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku
věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za
nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce
jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je
poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

a) studium na středních a vysokých školách v České republice, ^10) s
výjimkou

1. studia za trvání služebního poměru,

2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na
středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno
podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
činnost pro osoby se zdravotním postižením ^38a) prováděná podle
předpisů o zaměstnanosti, ^10a)

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle
rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na
roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto
zákona rozumí studium

a) na středních školách a konzervatořích, ^39) zapsaných do rejstříku
škol a školských zařízení, ^40 ^40)

b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a
spravedlnosti, ^41)

c) na vyšších odborných školách ^42) zapsaných do rejstříku škol a
školských zařízení. ^40 ^40)

(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto
zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a
doktorském studijním programu. ^43)

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§
12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku
školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem,
začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto
povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole
se považuje také

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku
následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v
dalším studiu,

b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li
tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního
vyučování školního roku, ^44) v němž byla taková zkouška konána; to
platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,

c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení
studia ^45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno
jinak.

(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze
považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední
škole, jestliže

a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle §
10,

b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, ^4)

c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na
sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý
kalendářní měsíc,

d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní
nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru. ^46)

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě
studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou
přípravu na povolání na střední škole.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12
odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké
školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo
studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším
studiu,

b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké
škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v
němž dítě ukončilo řádně ^10b) studium na vysoké škole, pokud dítě
nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá
po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo
podporu při rekvalifikaci,

c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo
studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné
vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole,
nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním
měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

§ 15

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem
práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium,
popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro
účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně
za studium na středních nebo vysokých školách.

§ 16

nadpis vypuštěn

(1) Za povinnou školní docházku ^11) se pro účely tohoto zákona považuje
též

a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali
základní vzdělání, v základním vzdělávání, ^11a)

b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální, ^11b)

c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním
vzdělávání, ^11c)

d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo
střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26
let, které nezískaly základní vzdělání. ^11d)

(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních
prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování
školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky.
Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za
povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo
výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo
podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až
c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném
školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.

Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/zakon-o-statni-socialni-podpore/11700103