Exekuční řád » HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Paragrafy:   § 1   § 2   § 3   § 4   § 5   § 6   § 7   § 7a   § 8   § 8a   § 8b   § 8c   § 8d  

§ 1

(1) Soudní exekutor (dále jen "exekutor") je fyzická osoba splňující
předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským
úřadem.

(2) V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon
exekučních titulů (dále jen "exekuční činnost") a další činnost podle
tohoto zákona.

§ 2

Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční
činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními
předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a
exekučním řízení.

§ 3

(1) Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.

(2) Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s
výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může i za úplatu
vykonávat činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou,
znaleckou a uměleckou.

§ 4

Exekutor má postavení veřejného činitele při výkonu exekuční činnosti,
sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z
pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.^1)

§ 5

(1) Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.

(2) Na základě písemného pověření uděleného exekutorem mohou jeho
zaměstnanci vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za
podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(3) Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní
předpis. ^2)

§ 6

Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky
(dále jen "Komora").

§ 7

(1) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností exekutora podle
§ 74 odst. 1 písm. c) a § 76a vykonává Ministerstvo spravedlnosti (dále
jen "ministerstvo"). Ministerstvo provádí státní dohled i na základě
písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.

(2) Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost
postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a
délku exekučního řízení.

(3) Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno

a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,

b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat
si z nich výpisy a kopie,

c) požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k
věci, která je předmětem státního dohledu,

d) požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k
věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření
podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné,

e) vstupovat do prostor exekutorského úřadu po předchozím oznámení
soudnímu exekutorovi nebo jeho zástupci, který je vedením úřadu
pověřen.

(4) Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu
poskytnout požadovanou součinnost tím, že

a) zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin,
případně na dobu nezbytně nutnou spis,

b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),

c) na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce
3 písm. d).

(5) Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti
exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených
exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí
obdobně odstavce 3 a 4.

(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst.
1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je
exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též
předseda okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce.
Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně
odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního
dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního
dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního
úředníka.

§ 7a

Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora nebo drobné
poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu
exekutorovi písemně vytkne.

§ 8

Ministr spravedlnosti (dále jen "ministr")

a) jmenuje a odvolává exekutory,

b) po projednání s Komorou určuje či zvyšuje počet exekutorských úřadů
v obvodu každého okresního soudu a jejich případnou změnu,

c) na návrh Komory může přeložit exekutory s jejich souhlasem do obvodu
jiného okresního soudu,

d) jmenuje jednu třetinu členů zkušební komise a dvě třetiny členů
kárné komise z řad soudců,

e) vyhlašuje výběrové řízení.

§ 8a

(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré
stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení §
110 odst. 8.

(2) Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se
zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh
na jeho přezkoumání soudem.

§ 8b

Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory,
jakož i související listiny.

§ 8c

(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu
nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může
ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále
se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory
učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a
poplatků.

§ 8d

(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou
jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti
rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení
o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě
Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.

(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se
v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů
Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí.
Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto
okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce
pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem
Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě
Komory.

(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v
němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do
jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je
takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná
jménem Komory navenek, může Komora činit právní úkony jen se souhlasem
ministerstva, jinak jsou takové právní úkony neplatné. Věta první a
druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o
zavedení nucené správy Komory.

(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.

(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení,
nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání
sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu
hospodaření a majetku Komory.

Adresa této části zákona: http://radimak.cz/cz/zakony/exekucni-rad/12000064